02. Teplovodní vytápění

 

2. Teplovodní vytápění

Základní části teplovodního vytápění

Vyjmenujte základní části teplovodního vytápění

Základní části teplovodního vytápění jsou:

  • zdroj tepla
  • rozvodné potrubí
  • otopná tělesa
  • zabezpečovací zařízení

Zdroje tepla

Druhy zdrojů tepla a jejich použití

Kotle ústředního vytápění

Používají se k vytápění více bytů umístěných ve více podlažích.

Kotle etážového vytápění

Používají se k vytápění jednoho bytu v jednom podlaží.

Výměníky tepla

Používají se k vytápění více bytů ve více podlažích. Podmínkou je napojení na dálkové vytápění.


Rozvodné potrubí

Účel

Rozvodné potrubí přivádí topnou vodu k otopným tělesům a ochlazenou vodu vrací zpět do zdroje tepla.

Další prvky rozvodu

  • trubní armatury pro uzavírání
  • armatury pro regulaci průtoku
  • zařízení pro napouštění a vypouštění
  • odvzdušňovací prvky
  • upevňovací prvky
  • tepelná izolace

Otopná tělesa

Účel

Otopná tělesa jsou zdrojem tepla v místnosti. Předávají teplo z vody do prostoru.

Požadavky

  • regulace tepelného výkonu
  • odvzdušnění
  • demontáž bez přerušení provozu
  • čištění teplosměnných ploch
  • vhodné začlenění do interiéru

Zabezpečovací zařízení

Účel a složení

Zabezpečovací zařízení zajišťuje bezpečnost provozu otopné soustavy. Skládá se z:

  • pojistného zařízení
  • pojistného zařízení
  • expanzního zařízení

Pojistné a expanzní zařízení

Účel

Pojistné zařízení chrání otopnou soustavu před nadměrným tlakem.

Expanzní zařízení vyrovnává změny objemu vody při ohřevu a ochlazování a zabraňuje nedostatku vody v soustavě.


Principy teplovodního vytápění

Teplovodní vytápění pracuje na dvou základních principech:

  • s přirozeným (samotížným) oběhem
  • s nuceným oběhem

Přirozený oběh

Podmínky funkce

Musí vzniknout dostatečný samotížný vztlak. Závisí na:

  • rozdílu teplot (t1 > t2)
  • výškovém rozdílu mezi kotlem a tělesem

Vysvětlení

Teplá voda má menší hustotu a stoupá vzhůru, studená voda klesá. Tím vzniká samotížný oběh.


Nucený oběh

Oběh vody zajišťuje oběhové čerpadlo instalované v potrubí.


Kotle a příslušenství

Základní technické údaje

  • tepelné údaje
  • údaje pro instalaci
  • provozní údaje

Rozdělení kotlů

  • druh paliva
  • materiál
  • způsob předávání tepla
  • tlak ve spalovacím prostoru
  • řízení spalování
  • způsob provozu
  • způsob hoření
  • konstrukce roštu

Příslušenství kotlů

  • teploměr, tlakoměr
  • pojistný ventil
  • napouštěcí a odvzdušňovací zařízení

Výměníky tepla

Princip

Primární strana předává teplo sekundární straně přes teplosměnnou plochu.

Rozdělení

Podle proudění

  • souproudé
  • protiproudé
  • křížové

Podle konstrukce

  • válcové
  • deskové

Podle látky

  • pára – voda
  • pára – vzduch
  • horká voda – teplá voda

Potrubní rozvod

Základní části

  • ležaté potrubí
  • stoupací potrubí
  • připojovací potrubí

Technické údaje

Patří sem například světlost, tlak, teplota nebo životnost potrubí.

Mezi základní technické údaje potrubí patří:

  • jmenovitá světlost
  • jmenovitý tlak
  • montážní teplota
  • pracovní teplota
  • životnost
  • délková roztažnost

Materiály pro trubní rozvody

Jaké materiály používáme pro trubní rozvody?

Kovová potrubí

  • ocel
  • měď

Plastová potrubí

  • síťovaný polyetylen (PE-X)
  • polybutylen (PB)

Potrubí z vícevrstvých materiálů

Dvouvrstvé

  • uvnitř kov, zvenčí plast
  • uvnitř plast, zvenčí kov

Třívrstvé

  • uvnitř plast
  • uprostřed kov
  • zvenčí ochranná vrstva z plastu

Rozdělovače

Jaký je účel rozdělovačů a kde se umísťují?

Rozdělovače slouží k rozdělení topné vody do více okruhů. Umísťují se zpravidla v patrových rozvaděčích.


Směšovače

Jaký je účel směšovačů?

Směšovače umožňují mísení topné a vratné vody a tím regulaci teploty vody v otopné soustavě.

Konstrukční rozdělení a odlišnosti

Čtyřcestné směšovače

  • mohou plnit funkci směšovací i přepouštěcí
  • rozdělují trubní rozvod na kotlový a topný okruh

Trojcestné směšovače

  • mohou plnit funkci směšovací i rozdělovací
  • nerozdělují trubní rozvod na kotlový a topný okruh

Čerpadla

Jaký je účel čerpadel a kde se používají?

Čerpadla zajišťují oběh vody v otopné soustavě s nuceným oběhem.


Trubní armatury

Kam jsou instalovány a co umožňují?

Trubní armatury jsou instalovány přímo do trubního rozvodu. Umožňují:

  • uzavření a otevření průtoku
  • měření provozních hodnot
  • napouštění a vypouštění otopné soustavy
  • kompenzaci dilatace
  • regulaci průtoku
  • regulaci tlakových rozdílů

Druhy trubních armatur

Uzavírací armatury

  • uzavírací ventily
  • zpětné ventily
  • šoupátka
  • kohouty

Další armatury

  • vypouštěcí
  • napouštěcí
  • odkalovací

Měřicí armatury

  • teploměry
  • tlakoměry
  • měřiče tepla

Kompenzační armatury

  • k vyrovnání délkových změn potrubí při změnách pracovní teploty

Odvzdušňovací systémy

K čemu slouží?

Odvzdušňovací systémy slouží k odstranění vzduchu z otopné soustavy, protože vzduch narušuje její správnou funkci.

Nežádoucí účinky přítomnosti vzduchu

Přítomnost vzduchu způsobuje:

  • korozi kovových částí
  • znečištění vody korozními produkty
  • zanášení armatur
  • snížení tepelného výkonu otopných těles
  • v krajním případě vyřazení tělesa z provozu

Hlavní zdroje vzduchu

Hlavní zdroje vzduchu v otopné soustavě jsou:

  • dopouštění vody do soustavy
  • uvolňování vzduchu z vody při ohřevu
  • malý objem tlakové expanzní nádoby
  • nesprávný postup při plnění soustavy
  • použití otevřené expanzní nádoby

Umístění odvzdušňovacího zařízení

Odvzdušňovací zařízení se umisťuje:

  • na otopných tělesech
  • na trubních rozvodech

Otopná tělesa a jejich příslušenství

Nejdůležitější technické údaje otopných těles

Mezi nejdůležitější technické údaje otopných těles patří:

  • rozměry
  • hmotnost
  • tepelný výkon
  • vodní objem
  • přestupní plocha
  • maximální dovolená pracovní teplota
  • maximální dovolený přetlak
  • zkušební přetlak

Druhy otopných těles

  • článková otopná tělesa
  • desková otopná tělesa
  • trubková otopná tělesa
  • konvektory

Článková tělesa mohou být:

  • ocelová
  • litinová
  • hliníková

Konvektory mohou být:

  • stěnové
  • podlahové
  • lavicové

Způsoby napojení otopných těles

Jaké znáte způsoby napojení otopných těles?

Boční dvoubodové

  • jednostranné
  • oboustranné (křížové)
  • jezdcové

Boční jednobodové

  • levé
  • pravé

Spodní

  • levé
  • pravé

Příslušenství otopných těles

Co tvoří příslušenství otopných těles?

  • odvzdušňovací ventily
  • dvojregulační kohouty
  • dvojregulační ventily
  • regulační a uzavírací šroubení
  • armatury pro jednobodové napojení
  • připojovací soupravy pro jednotrubkové a dvoutrubkové soustavy
  • armatury pro spodní napojení

Oběhová čerpadla

Konstrukční uspořádání

Dříve se používala čerpadla kozlíkového typu se samostatným uspořádáním čerpadla a elektromotoru.

Čerpadlo i elektromotor měly samostatné hřídele spojené pružnou spojkou a byly uloženy na společné základové desce.

Dnes se upřednostňuje kompaktní uspořádání, kdy mají čerpadlo i elektromotor společnou hřídel.


Typ čerpadel a jejich hlavní části

Jaký typ čerpadel se používá a jaké má hlavní části?

Používají se odstředivá čerpadla. Hlavními částmi jsou:

  • oběžné kolo s lopatkami
  • spirální skříň
  • sací hrdlo
  • výtlačné hrdlo

Provedení odstředivých čerpadel

Vyjmenujte a popište provedení odstředivých čerpadel

Mokroběžná čerpadla

Rotor motoru je spolu s čerpadlem ponořen ve vodě a od statoru motoru je oddělen dělicí trubkou.

Ložiska jsou mazána vodou, která zároveň zajišťuje chlazení.

Suchoběžná čerpadla

Mají oddělenou a utěsněnou vodní část s čerpadlem od mechanické části, tedy elektromotoru.

Ložiska jsou mazána samostatně a motor je chlazen vzduchem.


Expanzní zařízení

Co umožňuje expanzní zařízení?

Expanzní zařízení:

  • vyrovnává změny objemu vody způsobené teplotními změnami
  • udržuje požadovaný přetlak v otopné soustavě
  • doplňuje vodu do otopné soustavy při povolených ztrátách

Druhy expanzních nádob

Vyjmenujte a charakterizujte druhy expanzních nádob

Otevřené expanzní nádoby

  • jsou trvale propojeny s atmosférou
  • musí mít vhodně vyvedený přepad
  • umísťují se v nejvyšším místě otopné soustavy
  • s kotlem jsou propojeny neuzavíratelným pojistným potrubím
  • umožňují trvalé odvzdušňování soustavy
  • dochází u nich k úbytku vody odparem

Uzavřené expanzní nádoby

  • nejsou propojeny s atmosférou
  • mají pryžovou membránu
  • oddělují vodní prostor od prostoru s netečným plynem
  • jsou umístěny v blízkosti kotle
  • napojují se na potrubí vratné vody
  • vyžadují samostatný pojistný ventil

Pojistné zařízení

Jaký je účel pojistného zařízení?

Pojistné zařízení chrání zdroj tepla a otopnou soustavu proti:

  • nedovolenému přetlaku nebo podtlaku
  • nadměrné teplotě
  • nedostatku vody

Klimatizační zařízení

Kde se může uplatnit klimatizační zařízení?

Klimatizační zařízení se může uplatnit:

  • v místnostech určených k pobytu a odpočinku osob
  • v pracovních místnostech
  • ve výrobních prostorách
  • v dopravních prostředcích
  • ve zdravotnických zařízeních

Etážové vytápění

Rozmístění základních částí

U etážového vytápění jsou kotel, rozvodné potrubí, otopná tělesa i zabezpečovací zařízení rozmístěny v jednom podlaží.

Konstrukční řešení soustav

Mohou mít:

  • přirozený oběh nebo nucený oběh
  • otevřenou nebo uzavřenou expanzní nádobu

V současné době se nejčastěji instalují soustavy s nuceným oběhem a tlakovou expanzní nádobou.

Znaky soustav s přirozeným oběhem a otevřenou expanzní nádobou

  • minimální výškový rozdíl mezi kotlem a otopnými tělesy
  • otevřená expanzní nádoba je umístěna co nejvýše
  • expanzní nádoba je propojena s kotlem neuzavíratelným pojistným potrubím
  • ležatý rozvod topné vody je veden pod stropem
  • ležatý rozvod vratné vody je veden pod otopnými tělesy
  • rozvodné potrubí je vyspádováno pro odvzdušnění přes expanzní nádobu
  • vratné potrubí je vyspádováno k vypouštěcímu kohoutu

Znaky soustav s nuceným oběhem a tlakovou expanzní nádobou

  • libovolná poloha otopných těles vzhledem ke kotli
  • rozvody topné i vratné vody jsou vedeny pod otopnými tělesy nebo v podlaze
  • na každém otopném tělese je odvzdušňovací ventil
  • používá se potrubí menší světlosti
  • rozvody minimálně narušují interiér místnosti

Otopné soustavy s ležatým rozvodem

Způsoby umístění ležatého potrubí u dvoutrubkového vertikálního rozvodu

Spodní rozvod

Rozvody topné i vratné vody jsou umístěny v nejnižším podlaží, zpravidla zavěšené pod stropem kotelny.

Horní rozvod

Rozvody jsou umístěny v nejvyšším podlaží nad otopnými tělesy, případně přímo v podkroví.

Kombinovaný rozvod

Potrubí topné vody je v nejvyšším podlaží a potrubí vratné vody v nejnižším podlaží.

Znaky soustav se spodním rozvodem

  • spád připojovacího potrubí topné i vratné vody v nejvyšším podlaží je od otopných těles ke stoupacímu potrubí
  • na všech otopných tělesech v nejvyšším podlaží musí být odvzdušňovací ventily
  • v nižších podlažích je potrubí topné vody vyspádováno od stoupacího potrubí k otopnému tělesu
  • potrubí vratné vody je vedeno od otopného tělesa ke stoupacímu potrubí
  • spád ležatého potrubí topné i vratné vody je od stoupacího potrubí ke kotli
  • vytápěná expanzní nádoba je propojena s kotlem neuzavíratelným přívodním pojistným potrubím
  • z expanzní nádoby je vedeno pojistné vratné potrubí propojené s vratným potrubím do kotle

Znaky soustav s kombinovaným rozvodem

  • centrální stoupací potrubí je od kotle vedeno přímo bez odboček do nejvyššího bodu rozvodu
  • ležaté potrubí a expanzní nádoba v podkroví musí být důkladně tepelně izolovány
  • jednotlivá stoupací potrubí musí být samostatně uzavíratelná a vypustitelná
  • připojovací potrubí topné vody musí mít spád k otopným tělesům
  • potrubí vratné vody musí mít spád od otopných těles
  • odvzdušnění soustavy probíhá přes expanzní nádobu
  • odvzdušnění otopných těles není nutné

Jednotrubkový a dvoutrubkový rozvod vody

Vysvětlete podstatu jednotrubkového a dvoutrubkového rozvodu

Jednotrubkový rozvod

Otopná tělesa jsou zařazena sériově. Není oddělen rozvod topné a vratné vody. Topná voda prochází jednotlivými tělesy postupně, takže v prvním tělese je nejteplejší a v posledním nejchladnější.

Dvoutrubkový rozvod

Otopná tělesa jsou zařazena paralelně. Soustava má samostatný rozvod topné a vratné vody. Každé těleso má vlastní přívod i odvod vody.


Nevýhoda jednotrubkových soustav

Jak odstraníme hlavní nevýhodu soustav s jednotrubkovým rozvodem?

Použijeme horizontální soustavu s obtokem nebo soustavu se speciálními nízkoodporovými armaturami.

 

Otopné soustavy a montáž kotlů

62. Jednotrubková soustava s obtokem

Otopná tělesa jsou napojena paralelně na hlavní průběžnou trubku vedenou pod otopnými tělesy.

  • před tělesem se průtok rozdělí
  • část vody proudí do tělesa
  • část pokračuje hlavní trubkou
  • za tělesem se proud opět spojí
  • snižuje se pokles teploty vody

Soustava vyžaduje nucený oběh.


64. Jednotrubková soustava s nízkoodporovými armaturami

Soustava je napojena směšovací armaturou, která je součástí připojovací soupravy otopného tělesa.

  • jednobodová nebo čtyřcestná armatura
  • nucený oběh
  • odvzdušňovací ventil na každém tělese
  • obtokové potrubí napojeno do armatury

Otevřené a uzavřené otopné soustavy

66. Otevřená otopná soustava

Je trvale propojena s atmosférou a teplota vody je nižší než 100 °C.

  • otevřená expanzní nádoba
  • umístění v nejvyšším místě soustavy
  • pojistné potrubí je neuzavíratelné
  • pojistné zařízení tvoří sloupec vody

67. Uzavřená otopná soustava

Není propojena s atmosférou a umožňuje vyšší teploty než 100 °C.

  • tlaková expanzní nádoba s membránou
  • umístění na vratném potrubí
  • pojistný ventil s kontrolovatelným výtokem

70. Podmínky pro montáž kotlů

  • zajištěný přístup do místnosti
  • montáž po zednických pracích
  • upravené stěny
  • vyspádovaná podlaha s vpustí
  • přívod vody, vzduchu a elektřiny
  • dostatečné větrání
  • zajištěný odvod spalin

71. Umístění kotlů

  • snadné napojení na kouřovod
  • napojení na vodu a elektřinu
  • napojení na otopnou soustavu
  • snadná obsluha a údržba
  • možnost kontroly provozu

72. Montáž kotlů na tuhá paliva (rozložené)

Používá se u litinových článkových kotlů.

Jednotlivé články se spojují vsuvkami a těsní tmelem, následně se provádí tlaková zkouška.


73. Montáž kotlů na tuhá paliva (kompletní)

  • napojení na komín
  • napojení na otopnou soustavu
  • přívod vody
  • montáž regulace a prvků obsluhy
  • montáž zabezpečení
  • napouštěcí a vypouštěcí zařízení

74. Elektrokotle

Základem je odporové topné těleso ohřívající vodu.

  • přímotopné
  • akumulační

75. Přímotopné elektrokotle

  • rychlý ohřev
  • teplota cca 95–105 °C
  • malý objem vody
  • vysoká účinnost
  • malé rozměry
  • automatický provoz
  • vyšší náklady

76. Součásti elektrokotle

  • elektrokotel
  • čerpadlo
  • expanzní nádoba a pojistný ventil
  • kotlový termostat
  • blokační termostat
  • regulační a ovládací zařízení

 

Montáž kotlů, zařízení a otopná tělesa

78. Elektrické akumulační kotle

Jaké jsou jejich základní znaky?

  • vysoký elektrický příkon
  • ohřev vody pouze v určitém časovém úseku
  • velký vodní objem a větší zastavěná plocha
  • nižší provozní náklady díky využití snížených elektrických sazeb
  • možnost využití pro ohřev teplé užitkové vody

79. Montáž přímotopných elektrokotlů

Přímotopné elektrokotle se napojují na otopnou soustavu většinou pomocí šroubení.

  • uzávěr je pouze před elektrokotlem
  • před uzávěrem je osazen filtr
  • důležitá je kontrola provozního a havarijního termostatu
  • odvzdušnění je na rozvodném potrubí topné vody

80. Montáž akumulačních elektrokotlů

Kotle se sestavují z jednotlivých komponentů do požadované sestavy.

Používají se rozebíratelné spoje.

Soustava je tvořena:

  • elektrokotlem
  • filtrem
  • uzavíracím ventilem
  • odvzdušňovacím ventilem
  • akumulačními nádržemi
  • směšovačem
  • čerpadlem
  • termostatem ve vratném potrubí
  • připojovacími hrdly pro topnou a vratnou vodu

Montáž dalšího zařízení kotlů

81. Co tvoří další zařízení kotlů?

  • oběhová čerpadla
  • směšovače
  • centrální rozvaděče

82. Zásady montáže oběhových čerpadel

  • čerpadla se připojují rozebíratelně pomocí šroubení
  • před čerpadlem i za ním musí být uzavírací armatury
  • na sací straně se instaluje filtr
  • je nutné dodržet směr proudění vody podle šipky na tělese čerpadla
  • je nutné dodržet předepsanou provozní polohu hřídele
  • je nutné dodržet povolenou polohu svorkovnice
  • po zapojení se kontroluje směr otáčení oběžného kola

83. Zásady montáže směšovačů

  • poloha hřídele regulační klapky musí být vodorovná
  • je nutné dodržet orientaci vstupů a výstupů
  • u trojcestného směšovače je nutné dodržet orientaci přímého průtoku
  • trojcestný směšovač může být umístěn svisle i vodorovně
  • hrdla mohou být připojena svarem, přírubou nebo šroubením
  • směšovač má být co nejblíže ke kotli, aby se nezvětšovala tlaková ztráta kotlového okruhu

Centrální rozvaděče

86. Základní části centrálního rozvaděče

Centrální rozvaděč se skládá ze dvou částí:

Rozdělovač

  • umožňuje napojení více otopných okruhů z jednoho stoupacího potrubí topné vody

Sběrač

  • soustřeďuje vratnou vodu z více topných okruhů do společného vratného potrubí

Montáž otopných těles, jejich umístění a instalace

88. U kterých otopných těles je nutné provádět montáž?

Montáž se provádí pouze u článkových otopných těles, převážně litinových, a u konvektorových hlavic a těles.

Ostatní otopná tělesa se dodávají ve zkompletovaném stavu a pouze se připojují na rozvod otopné soustavy.


89. Sestavení článkových otopných těles

  • očistí se dosedací plochy nábojů článků
  • články nebo soupravy se sešroubují vsuvkami s pravolevým závitem
  • těsnění se provádí těsněním tvaru mezikruží
  • po smontování se otvory v nábojích uzavřou zátkami

Zátky mohou být:

  • zaslepovací
  • připojovací

Připojovací zátky slouží k připojení otopného tělesa na soustavu nebo k montáži odvzdušňovacího ventilu, případně napouštěcího a vypouštěcího ventilu.


90. Sestavení konvektoru nebo konvektorové lavice

Konvektory i konvektorové lavice se dodávají v rozloženém stavu.

Do držáků nebo stojánkových konzol se umístí topný registr s lamelami.

Osadí se odvzdušňovací ventil a registr se pomocí připojovacích armatur napojí na rozvod soustavy.

Následně se provede opláštění registru a zakrytí deskou lavice nebo výdechovou mřížkou.


91. Zásady pro umístění otopných těles

  • umísťují se tam, kde do místnosti proudí studený vzduch, tedy zpravidla pod okna
  • svislá osa tělesa má být shodná se svislou osou okna
  • musí být umožněno proudění vzduchu kolem teplosměnných ploch bez omezení

92. Požadavky na upevnění otopných těles

  • zajištění stability tělesa
  • přenos zatížení na stavební konstrukci
  • zabránění vysunutí tělesa
  • možnost výškového, stranového i hloubkového vyrovnání
  • rychlé a jednoduché upevnění
  • omezení přenosu hluku
  • neomezování proudění vzduchu
  • nenarušování vzhledu interiéru

93. Způsoby upevnění a druhy nosných prvků

Nosné prvky se upevňují:

  • na zeď – pomocí dělených nebo kompaktních konzol
  • na podlahu – pomocí stojánkových konzol
  • do zdi – pomocí konzol na zazdění nebo navrtávacích konzol

94. Instalace otopných těles

Instalace spočívá:

  • v montáži připojovacích šroubení nebo připojovacích armatur
  • v montáži odvzdušňovacích ventilů a odpovídajících zátek
  • v připojení na trubní rozvod otopné soustavy

Způsoby vedení potrubí a jeho upevnění

95. Způsoby provedení otopných soustav

Klasický způsob provedení

  • nejčastěji dvoutrubková soustava s ležatým spodním rozvodem, dlouhý centrální rozvod s odbočkami a viditelná stoupací potrubí

Progresivní způsob provedení

  • krátký ležatý rozvod, centrálně vedené stoupací potrubí a horizontální rozvod z patrových rozvaděčů

96. Druhy potrubních rozvodů otopných soustav

Ležaté potrubí

  • slouží jako hlavní potrubí, které rozvádí vodu do stoupacích potrubí

Stoupací potrubí

  • rozvádí vodu do jednotlivých podlaží

Připojovací potrubí

  • rozvádí vodu k jednotlivým otopným tělesům buď přímo ze stoupacího potrubí, nebo přes patrový rozvaděč

97. Vedení připojovacího potrubí

  • pod podlahou v ochranné trubce
  • pod podlahou v tepelné izolaci
  • nad podlahou po stěně

 

Upevnění, dilatace, izolace a zabezpečovací zařízení

98. Význam upevnění potrubí

  • přenáší zatížení způsobené hmotností trubek a jejich náplní na stavební konstrukci
  • vymezuje dilatační úseky
  • vede potrubí v přímém směru při dilatačních pohybech
  • chrání potrubí před mechanickým poškozením

99. Konstrukční varianty upevnění potrubí

  • pevné uložení – pevný bod
  • kluzné uložení – kluzný bod
  • volné uložení

100. Pevné uložení

Pevné uložení neumožňuje pohyb potrubí v žádném směru.

Používá se pro stanovení délek dilatačních úseků u přímých potrubí a v ohybových kompenzátorech.

Umisťuje se vždy u trubních armatur a při změně materiálu potrubí s odlišným koeficientem délkové roztažnosti.


101. Kluzné uložení

Kluzné uložení umožňuje osový pohyb potrubí bez poškození jeho povrchu.

Omezuje vybočení plastového potrubí z osy při zvýšení pracovní teploty.

Typickým příkladem je volná objímka nebo kluzný vozík s pevnou objímkou.


102. Volné uložení

Potrubí je zavěšené, podepřené a vedené po částech nebo po celé délce.

Může v dovolených mezích stranově vybočit.

Používá se především u plastových materiálů pro vedení ležatých potrubí.


Dilatace potrubí

103. Čím je způsobena dilatace potrubí a na čem závisí její velikost?

Dilatace potrubí je způsobena zvýšením teploty vody z montážní na provozní teplotu.

Tím dochází ke změně průměru a délky potrubí.

Velikost dilatace závisí na:

  • druhu materiálu potrubí
  • teplotním rozdílu
  • délce potrubí
  • průměru potrubí

104. Kompenzace osového napětí

Osové napětí kompenzujeme umožněním pohybu potrubí ve směru jeho podélné osy.

Změna délky dilatačního úseku se vyrovnává pomocí kompenzátorů.


105. Druhy kompenzátorů

Osové kompenzátory ucpávkové

  • používají se u dlouhých dilatačních úseků, kde musí být osa kompenzátoru totožná s osou potrubí

Kompenzátory s pružnými rameny

  • mají tvar U nebo oblouku a používají se tam, kde je kolem potrubí dostatek prostoru

Kompenzátory tvaru Z

  • používají se hlavně u připojovacího potrubí k otopným tělesům umístěným ve výklenku pod oknem

Izolace potrubí

106. Proč se provádí izolace potrubí?

  • snižuje tepelné ztráty
  • vymezuje prostor pro dilataci potrubí při zabetonování nebo zazdění
  • chrání potrubí před mechanickým poškozením
  • omezuje šíření hluku
  • chrání potrubí při vedení ve stavební konstrukci

Doporučená tloušťka izolace je přibližně 20 mm.


107. Požadavky na vlastnosti materiálů tepelných izolací

  • co nejmenší součinitel tepelné vodivosti
  • co nejmenší hustota materiálu
  • odolnost vůči pracovním teplotám
  • odolnost proti UV záření
  • odolnost proti chemickým vlivům

108. Forma dodávky tepelných izolací

  • přímé trubice celistvé
  • přímé trubice naříznuté po celé délce
  • přímé trubice s rychlouzávěry
  • přímé trubice se zesílenou ochrannou vrstvou
  • přímé trubice samolepicí
  • tvarovky vyráběné při montáži nebo při její přípravě

Montáž zabezpečovacího zařízení

109. Zásady pro montáž otevřené expanzní nádoby

  • umístění nádoby do projektované polohy
  • upevnění ke stavební konstrukci
  • kontrola hladiny při montáži i při provozní teplotě
  • napojení příslušného potrubí
  • hladina vody má být přibližně v jedné třetině výšky nádoby
  • minimální hladina musí být označena červenou ryskou
  • nádoba v nevytápěném prostoru musí být tepelně izolována

110. Zásady pro montáž tlakové expanzní nádoby

  • umístění nádoby podle projektu
  • upevnění ke stavební konstrukci
  • napojení expanzního potrubí a armatur
  • před uvedením do provozu se upraví tlak v nádobě na požadovanou hodnotu
  • na tlakoměru se vyznačí minimální a maximální pracovní přetlak
  • nádoba musí být chráněna před intenzivním působením zdroje tepla
  • výškově má být přibližně ve stejné úrovni jako pojistný ventil

111. Montáž pojistného ventilu

Montáž pojistného ventilu spočívá v jeho napojení na kotel nebo na neuzavíratelné potrubí propojené s kotlem a v napojení přepadového potrubí na výtokové hrdlo ventilu.

Osa pojistného ventilu musí být svislá.

Součástí zabezpečovacího zařízení kotle je také tlakoměr, teploměr a případně regulátor tahu.


 

Uvedení soustavy do provozu, regulace a velkoplošné sálavé soustavy

Uvedení otopné soustavy do provozu, regulace, provoz a údržba

112. Čím je vázána montáž otopné soustavy?

  • na dokončení stavebních prací
  • na jejich kvalitní provedení
  • na dodržení tepelnětechnických vlastností konstrukcí a otvorů
  • na správné provedení komína a umístění sopouchu

Jednotlivé prvky soustavy nesmí být při montáži ani provozu poškozovány dalšími stavebními pracemi.


113. Uvádění otopné soustavy do provozu

Nejdůležitější činnosti:

  • kontrola nastavení průtoku regulačních armatur
  • proplach a odkalení soustavy
  • napuštění soustavy topnou vodou
  • pomalé odvzdušňování
  • úprava tlaku plynu v membránové nádobě
  • kontrola hladiny v otevřené expanzní nádobě
  • provedení zkoušky těsnosti
  • nastavení regulačních armatur podle projektu
  • provedení dilatační a topné zkoušky
  • předání soustavy uživateli

114. Zkouška těsnosti

Účelem zkoušky těsnosti je zjistit netěsnosti smontované otopné soustavy při zkušebním tlaku.

Zkušební tlak je 1,5násobek maximálního dovoleného přetlaku.

Zkouška se provádí na napuštěné a dokonale odvzdušněné soustavě.

Tlak se udržuje po dobu vizuální kontroly všech spojů a armatur, nejméně však 30 minut.

U plastových potrubí se po přibližně 2 hodinách provádí dotlakování a průběžné odvzdušňování.

Zkušební doba je 24 hodin.

O zkoušce se pořizuje protokol.


115. Dilatační zkouška

Účelem dilatační zkoušky je zjistit netěsnosti nebo jiné závady při ohřátí soustavy na pracovní teplotu.

Zkouška se provádí dvakrát a mezi jednotlivými zkouškami musí voda v soustavě vychladnout na montážní teplotu.

V průběhu zkoušky je nutné odvzdušňování.


116. Topná zkouška

Účelem topné zkoušky je ověřit funkci celé otopné soustavy, tedy:

  • funkci armatur
  • rovnoměrný náběh otopných těles
  • dosažení předepsaných hodnot tlaku a teploty
  • funkci zabezpečovacího zařízení

V průběhu zkoušky se provádějí případné korekce nastavení regulačních armatur.

Zkouška trvá 24 hodin.

Její součástí je i předání informací o obsluze a provozu uživateli.


Bezpečnostní předpisy pro provoz kotle a kotelen

117. Jak musí být zajištěny teplovodní kotle?

Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby nedošlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.

Dvířka topeniště a nahlížecích otvorů musí být zajištěna proti samovolnému otevření působením přetlaku v topeništi.


118. Čím musí být opatřeny teplovodní kotle?

  • expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením
  • plnicí a vypouštěcí armaturou
  • teploměrem a tlakoměrem
  • zařízením pro kontrolu hladiny s označením minima a maxima
  • odvzdušňovacím zařízením

119. Vybavení kotelny

  • musí mít dostatečný přívod vzduchu pro spalování i větrání
  • dveře do kotelny musí být z nehořlavého materiálu
  • dveře se musí otevírat směrem ven z kotelny
  • dveře musí být opatřeny bezpečnostním označením
  • kotelny s plochou nad 150 m² musí mít dvě únikové cesty, z nichž jedna musí vést do volného prostoru

Regulace teplovodních otopných soustav

120. Co je úkolem regulace otopné soustavy?

Úkolem regulace je zajistit hospodárný provoz otopné soustavy a tepelnou pohodu ve vytápěných prostorách.


121. Objektivní faktory tepelné pohody

  • teplota vzduchu v místnosti
  • povrchová teplota stavebních konstrukcí
  • rozdíl mezi těmito teplotami
  • rychlost proudění vzduchu
  • relativní vlhkost vzduchu

122. Co je regulace a jaký je její účel?

Regulace je soubor zařízení, která přizpůsobují provoz a tepelný výkon otopné soustavy okamžitým podmínkám.

Jejím účelem je udržovat požadované hodnoty sledovaných veličin, například teplotu topné vody a teplotu vzduchu v místnosti.


123. Základní části regulačního obvodu

  • regulovaná soustava
  • regulátor
  • měřicí člen nebo snímač
  • akční člen
  • regulační obvod
  • žádaná regulovaná veličina
  • poruchová veličina
  • akční veličina
  • zpětná vazba

124. Kde můžeme provádět regulaci tepelného výkonu?

Regulaci tepelného výkonu můžeme provádět:

  • u zdroje tepla – centrální regulace
  • v jednotlivých částech soustavy – zónová regulace
  • u spotřebičů tepla – místní regulace

125. Způsoby regulace

  • hydraulická regulace
  • tepelná regulace
  • regulace pomocí směšovacích armatur
  • elektronická regulace
  • ekvitermní regulace

126. Hydraulická regulace

Hydraulická regulace se provádí pomocí armatur pro regulaci průtoku a armatur pro regulaci tlakového rozdílu.

Regulace průtoku umožňuje

  • nastavení požadované hodnoty průtoku
  • mechanické zajištění nastavené hodnoty
  • úplné uzavření průtoku
  • automatický návrat na původně nastavenou hodnotu po znovuotevření

Regulace tlakového rozdílu řeší změny způsobené činností termostatických ventilů, které mohou způsobovat:

  • nárůst tlakového zisku čerpadla
  • pokles tlakových ztrát v potrubí
  • zvýšení tlakových ztrát na armaturách
  • přetápění nebo nedotápění některých prostor

127. Možnosti regulace tlakového rozdílu

Regulace přepouštěním

  • provádí se pomocí přepouštěcích ventilů

Regulace škrcením

  • provádí se pomocí regulátorů tlakového rozdílu

128. Tepelná regulace

Pomocí termostatických ventilů

  • tyto ventily se skládají z termostatické hlavice a regulačního ventilu a slouží k regulaci tepelného výkonu otopných těles podle požadované teploty v místnosti

Pomocí přímočarých regulátorů

  • pracují na podobném principu jako termostatické ventily, montují se do potrubí topné vody ke spotřebiči tepla a jsou ovládány termostatickou hlavicí s ponorným nebo příložným čidlem

129. Části termostatické hlavice

  • teplotní čidlo
  • převáděcí část
  • ovládací prvek se stupnicí
  • připojovací část

130. Teplotní čidla a jejich funkce

Teplotní čidla mohou být:

  • s pevnou látkou
  • s kapalnou látkou
  • s paroplynnou látkou

Jejich funkcí je ovládat převáděcí část změnou objemu náplně v závislosti na teplotě okolního vzduchu.


131. Funkce převáděcí části

Převáděcí část převádí změnu objemu náplně čidla na osový pohyb dříku. Ten ovládá kuželku ventilu, která reguluje průtok vody do otopného tělesa.


132. Konstrukční provedení termostatických hlavic

  • hlavice s vestavěným čidlem
  • hlavice s odděleným čidlem
  • hlavice s dálkovým ovládáním
  • hlavice určené do otevřených prostor
  • hlavice s vestavěným mikroprocesorovým řízením

133. Směšovací regulace

Směšovací regulace se skládá z těchto částí:

  • regulátor
  • teplotní čidlo pro snímání vnitřní teploty
  • teplotní čidlo pro snímání teploty topné vody na výstupu
  • kotel
  • směšovač
  • servopohon směšovače
  • čerpadlo

Je založena na principu směšování topné a vratné vody.


134. Výhody elektronické regulace pokojovým termostatem

  • vyhodnocuje skutečnou teplotu v místnosti
  • udržuje nastavenou teplotu velmi přesně
  • není výrazně ovlivňována krátkodobými změnami venkovní teploty
  • umožňuje snadnou obsluhu přímo z vytápěné místnosti
  • může být programovatelná v denním nebo týdenním režimu
  • umožňuje snížený provoz v době nepřítomnosti osob

135. Ekvitermní regulace

Ekvitermní regulace snímá venkovní teplotu a teplotu topné vody na výstupu z kotle.

Celá otopná soustava je automaticky regulována podle venkovní teploty.

Teplota topné vody je upravována klapkou směšovače pomocí servomotoru řízeného ekvitermním regulátorem.


136. Hlavní části ekvitermní regulace

  • regulátor
  • čidlo venkovní teploty
  • čidlo teploty topné vody
  • směšovač
  • servopohon
  • čerpadlo

Velkoplošné sálavé otopné soustavy

140. Jak rozdělujeme velkoplošné sálavé soustavy?

Velkoplošné sálavé soustavy rozdělujeme na:

  • stropní
  • podlahové
  • stěnové

141. Stropní sálavé soustavy

Stropní sálavé soustavy jsou řešeny pomocí zavěšených teplosměnných ploch – sálavých panelů.

Ty mohou být vytápěny:

  • teplovodně
  • plynem
  • elektricky

142. Stěnové a podlahové vytápění

Stěnové a podlahové vytápění je řešeno pomocí topných registrů uložených pod podlahou nebo ve stěnách.

Registry tvoří:

  • topné hady s topnou vodou
  • elektrické topné kabely

143. Konstrukční varianty a uspořádání topných registrů u podlahového vytápění

Vyplývají z těchto podmínek:

  • vnější zatížení podlahy
  • materiál použitý na krytinu podlahy
  • nosnost stávající konstrukce
  • stavební podmínky

144. Požadavky na konstrukci podlahy při podlahovém vytápění

Topná plocha musí být oddělena od vodorovných i svislých stavebních konstrukcí, aby byla umožněna dilatace celé konstrukce podlahy i topného registru.


145. Nejdůležitější montážní podmínky

Stavební podmínky

  • zateplení stavby a omítnuté stěny
  • zřízená přípojka vody a elektrického proudu
  • připravené prostupy stavebními konstrukcemi
  • připravený prostor pro montáž rozvaděče
  • čistý a rovný podklad podlahy
  • izolace proti vlhkosti u nepodsklepených podlah nad terénem

Topenářské podmínky

  • dodržení minimální montážní teploty
  • připravený instalační výkres soustavy
  • připravené nářadí a montážní pomůcky
  • vyznačené dilatační spáry

146. Postup montáže topných registrů

  • osazení rozvaděče
  • položení dilatačního pásu
  • uložení tepelné a hlukové izolace
  • uložení izolační krycí fólie
  • rozdělení topných ploch
  • položení nosných rohoží
  • upevnění objímek pro založení trubek
  • položení topných trubek
  • napuštění topných hadů vodou
  • tlaková zkouška a odvzdušnění rozvodu
  • zabetonování rozvodu při napuštěném potrubí
  • zahájení provozu po úplném vyzrání betonu