2. Teplovodní vytápění
Základní části teplovodního vytápění
Vyjmenujte základní části teplovodního vytápění
Základní části teplovodního vytápění jsou:
- zdroj tepla
- rozvodné potrubí
- otopná tělesa
- zabezpečovací zařízení
Zdroje tepla
Druhy zdrojů tepla a jejich použití
Kotle ústředního vytápění
Používají se k vytápění více bytů umístěných ve více podlažích.
Kotle etážového vytápění
Používají se k vytápění jednoho bytu v jednom podlaží.
Výměníky tepla
Používají se k vytápění více bytů ve více podlažích. Podmínkou je napojení na dálkové vytápění.
Rozvodné potrubí
Účel
Rozvodné potrubí přivádí topnou vodu k otopným tělesům a ochlazenou vodu vrací zpět do zdroje tepla.
Další prvky rozvodu
- trubní armatury pro uzavírání
- armatury pro regulaci průtoku
- zařízení pro napouštění a vypouštění
- odvzdušňovací prvky
- upevňovací prvky
- tepelná izolace
Otopná tělesa
Účel
Otopná tělesa jsou zdrojem tepla v místnosti. Předávají teplo z vody do prostoru.
Požadavky
- regulace tepelného výkonu
- odvzdušnění
- demontáž bez přerušení provozu
- čištění teplosměnných ploch
- vhodné začlenění do interiéru
Zabezpečovací zařízení
Účel a složení
Zabezpečovací zařízení zajišťuje bezpečnost provozu otopné soustavy. Skládá se z:
- pojistného zařízení
- pojistného zařízení
- expanzního zařízení
Pojistné a expanzní zařízení
Účel
Pojistné zařízení chrání otopnou soustavu před nadměrným tlakem.
Expanzní zařízení vyrovnává změny objemu vody při ohřevu a ochlazování a zabraňuje nedostatku vody v soustavě.
Principy teplovodního vytápění
Teplovodní vytápění pracuje na dvou základních principech:
- s přirozeným (samotížným) oběhem
- s nuceným oběhem
Přirozený oběh
Podmínky funkce
Musí vzniknout dostatečný samotížný vztlak. Závisí na:
- rozdílu teplot (t1 > t2)
- výškovém rozdílu mezi kotlem a tělesem
Vysvětlení
Teplá voda má menší hustotu a stoupá vzhůru, studená voda klesá. Tím vzniká samotížný oběh.
Nucený oběh
Oběh vody zajišťuje oběhové čerpadlo instalované v potrubí.
Kotle a příslušenství
Základní technické údaje
- tepelné údaje
- údaje pro instalaci
- provozní údaje
Rozdělení kotlů
- druh paliva
- materiál
- způsob předávání tepla
- tlak ve spalovacím prostoru
- řízení spalování
- způsob provozu
- způsob hoření
- konstrukce roštu
Příslušenství kotlů
- teploměr, tlakoměr
- pojistný ventil
- napouštěcí a odvzdušňovací zařízení
Výměníky tepla
Princip
Primární strana předává teplo sekundární straně přes teplosměnnou plochu.
Rozdělení
Podle proudění
- souproudé
- protiproudé
- křížové
Podle konstrukce
- válcové
- deskové
Podle látky
- pára – voda
- pára – vzduch
- horká voda – teplá voda
Potrubní rozvod
Základní části
- ležaté potrubí
- stoupací potrubí
- připojovací potrubí
Technické údaje
Patří sem například světlost, tlak, teplota nebo životnost potrubí.
Mezi základní technické údaje potrubí patří:
- jmenovitá světlost
- jmenovitý tlak
- montážní teplota
- pracovní teplota
- životnost
- délková roztažnost
Materiály pro trubní rozvody
Jaké materiály používáme pro trubní rozvody?
Kovová potrubí
- ocel
- měď
Plastová potrubí
- síťovaný polyetylen (PE-X)
- polybutylen (PB)
Potrubí z vícevrstvých materiálů
Dvouvrstvé
- uvnitř kov, zvenčí plast
- uvnitř plast, zvenčí kov
Třívrstvé
- uvnitř plast
- uprostřed kov
- zvenčí ochranná vrstva z plastu
Rozdělovače
Jaký je účel rozdělovačů a kde se umísťují?
Rozdělovače slouží k rozdělení topné vody do více okruhů. Umísťují se zpravidla v patrových rozvaděčích.
Směšovače
Jaký je účel směšovačů?
Směšovače umožňují mísení topné a vratné vody a tím regulaci teploty vody v otopné soustavě.
Konstrukční rozdělení a odlišnosti
Čtyřcestné směšovače
- mohou plnit funkci směšovací i přepouštěcí
- rozdělují trubní rozvod na kotlový a topný okruh
Trojcestné směšovače
- mohou plnit funkci směšovací i rozdělovací
- nerozdělují trubní rozvod na kotlový a topný okruh
Čerpadla
Jaký je účel čerpadel a kde se používají?
Čerpadla zajišťují oběh vody v otopné soustavě s nuceným oběhem.
Trubní armatury
Kam jsou instalovány a co umožňují?
Trubní armatury jsou instalovány přímo do trubního rozvodu. Umožňují:
- uzavření a otevření průtoku
- měření provozních hodnot
- napouštění a vypouštění otopné soustavy
- kompenzaci dilatace
- regulaci průtoku
- regulaci tlakových rozdílů
Druhy trubních armatur
Uzavírací armatury
- uzavírací ventily
- zpětné ventily
- šoupátka
- kohouty
Další armatury
- vypouštěcí
- napouštěcí
- odkalovací
Měřicí armatury
- teploměry
- tlakoměry
- měřiče tepla
Kompenzační armatury
- k vyrovnání délkových změn potrubí při změnách pracovní teploty
Odvzdušňovací systémy
K čemu slouží?
Odvzdušňovací systémy slouží k odstranění vzduchu z otopné soustavy, protože vzduch narušuje její správnou funkci.
Nežádoucí účinky přítomnosti vzduchu
Přítomnost vzduchu způsobuje:
- korozi kovových částí
- znečištění vody korozními produkty
- zanášení armatur
- snížení tepelného výkonu otopných těles
- v krajním případě vyřazení tělesa z provozu
Hlavní zdroje vzduchu
Hlavní zdroje vzduchu v otopné soustavě jsou:
- dopouštění vody do soustavy
- uvolňování vzduchu z vody při ohřevu
- malý objem tlakové expanzní nádoby
- nesprávný postup při plnění soustavy
- použití otevřené expanzní nádoby
Umístění odvzdušňovacího zařízení
Odvzdušňovací zařízení se umisťuje:
- na otopných tělesech
- na trubních rozvodech
Otopná tělesa a jejich příslušenství
Nejdůležitější technické údaje otopných těles
Mezi nejdůležitější technické údaje otopných těles patří:
- rozměry
- hmotnost
- tepelný výkon
- vodní objem
- přestupní plocha
- maximální dovolená pracovní teplota
- maximální dovolený přetlak
- zkušební přetlak
Druhy otopných těles
- článková otopná tělesa
- desková otopná tělesa
- trubková otopná tělesa
- konvektory
Článková tělesa mohou být:
- ocelová
- litinová
- hliníková
Konvektory mohou být:
- stěnové
- podlahové
- lavicové
Způsoby napojení otopných těles
Jaké znáte způsoby napojení otopných těles?
Boční dvoubodové
- jednostranné
- oboustranné (křížové)
- jezdcové
Boční jednobodové
- levé
- pravé
Spodní
- levé
- pravé
Příslušenství otopných těles
Co tvoří příslušenství otopných těles?
- odvzdušňovací ventily
- dvojregulační kohouty
- dvojregulační ventily
- regulační a uzavírací šroubení
- armatury pro jednobodové napojení
- připojovací soupravy pro jednotrubkové a dvoutrubkové soustavy
- armatury pro spodní napojení
Oběhová čerpadla
Konstrukční uspořádání
Dříve se používala čerpadla kozlíkového typu se samostatným uspořádáním čerpadla a elektromotoru.
Čerpadlo i elektromotor měly samostatné hřídele spojené pružnou spojkou a byly uloženy na společné základové desce.
Dnes se upřednostňuje kompaktní uspořádání, kdy mají čerpadlo i elektromotor společnou hřídel.
Typ čerpadel a jejich hlavní části
Jaký typ čerpadel se používá a jaké má hlavní části?
Používají se odstředivá čerpadla. Hlavními částmi jsou:
- oběžné kolo s lopatkami
- spirální skříň
- sací hrdlo
- výtlačné hrdlo
Provedení odstředivých čerpadel
Vyjmenujte a popište provedení odstředivých čerpadel
Mokroběžná čerpadla
Rotor motoru je spolu s čerpadlem ponořen ve vodě a od statoru motoru je oddělen dělicí trubkou.
Ložiska jsou mazána vodou, která zároveň zajišťuje chlazení.
Suchoběžná čerpadla
Mají oddělenou a utěsněnou vodní část s čerpadlem od mechanické části, tedy elektromotoru.
Ložiska jsou mazána samostatně a motor je chlazen vzduchem.
Expanzní zařízení
Co umožňuje expanzní zařízení?
Expanzní zařízení:
- vyrovnává změny objemu vody způsobené teplotními změnami
- udržuje požadovaný přetlak v otopné soustavě
- doplňuje vodu do otopné soustavy při povolených ztrátách
Druhy expanzních nádob
Vyjmenujte a charakterizujte druhy expanzních nádob
Otevřené expanzní nádoby
- jsou trvale propojeny s atmosférou
- musí mít vhodně vyvedený přepad
- umísťují se v nejvyšším místě otopné soustavy
- s kotlem jsou propojeny neuzavíratelným pojistným potrubím
- umožňují trvalé odvzdušňování soustavy
- dochází u nich k úbytku vody odparem
Uzavřené expanzní nádoby
- nejsou propojeny s atmosférou
- mají pryžovou membránu
- oddělují vodní prostor od prostoru s netečným plynem
- jsou umístěny v blízkosti kotle
- napojují se na potrubí vratné vody
- vyžadují samostatný pojistný ventil
Pojistné zařízení
Jaký je účel pojistného zařízení?
Pojistné zařízení chrání zdroj tepla a otopnou soustavu proti:
- nedovolenému přetlaku nebo podtlaku
- nadměrné teplotě
- nedostatku vody
Klimatizační zařízení
Kde se může uplatnit klimatizační zařízení?
Klimatizační zařízení se může uplatnit:
- v místnostech určených k pobytu a odpočinku osob
- v pracovních místnostech
- ve výrobních prostorách
- v dopravních prostředcích
- ve zdravotnických zařízeních
Etážové vytápění
Rozmístění základních částí
U etážového vytápění jsou kotel, rozvodné potrubí, otopná tělesa i zabezpečovací zařízení rozmístěny v jednom podlaží.
Konstrukční řešení soustav
Mohou mít:
- přirozený oběh nebo nucený oběh
- otevřenou nebo uzavřenou expanzní nádobu
V současné době se nejčastěji instalují soustavy s nuceným oběhem a tlakovou expanzní nádobou.
Znaky soustav s přirozeným oběhem a otevřenou expanzní nádobou
- minimální výškový rozdíl mezi kotlem a otopnými tělesy
- otevřená expanzní nádoba je umístěna co nejvýše
- expanzní nádoba je propojena s kotlem neuzavíratelným pojistným potrubím
- ležatý rozvod topné vody je veden pod stropem
- ležatý rozvod vratné vody je veden pod otopnými tělesy
- rozvodné potrubí je vyspádováno pro odvzdušnění přes expanzní nádobu
- vratné potrubí je vyspádováno k vypouštěcímu kohoutu
Znaky soustav s nuceným oběhem a tlakovou expanzní nádobou
- libovolná poloha otopných těles vzhledem ke kotli
- rozvody topné i vratné vody jsou vedeny pod otopnými tělesy nebo v podlaze
- na každém otopném tělese je odvzdušňovací ventil
- používá se potrubí menší světlosti
- rozvody minimálně narušují interiér místnosti
Otopné soustavy s ležatým rozvodem
Způsoby umístění ležatého potrubí u dvoutrubkového vertikálního rozvodu
Spodní rozvod
Rozvody topné i vratné vody jsou umístěny v nejnižším podlaží, zpravidla zavěšené pod stropem kotelny.
Horní rozvod
Rozvody jsou umístěny v nejvyšším podlaží nad otopnými tělesy, případně přímo v podkroví.
Kombinovaný rozvod
Potrubí topné vody je v nejvyšším podlaží a potrubí vratné vody v nejnižším podlaží.
Znaky soustav se spodním rozvodem
- spád připojovacího potrubí topné i vratné vody v nejvyšším podlaží je od otopných těles ke stoupacímu potrubí
- na všech otopných tělesech v nejvyšším podlaží musí být odvzdušňovací ventily
- v nižších podlažích je potrubí topné vody vyspádováno od stoupacího potrubí k otopnému tělesu
- potrubí vratné vody je vedeno od otopného tělesa ke stoupacímu potrubí
- spád ležatého potrubí topné i vratné vody je od stoupacího potrubí ke kotli
- vytápěná expanzní nádoba je propojena s kotlem neuzavíratelným přívodním pojistným potrubím
- z expanzní nádoby je vedeno pojistné vratné potrubí propojené s vratným potrubím do kotle
Znaky soustav s kombinovaným rozvodem
- centrální stoupací potrubí je od kotle vedeno přímo bez odboček do nejvyššího bodu rozvodu
- ležaté potrubí a expanzní nádoba v podkroví musí být důkladně tepelně izolovány
- jednotlivá stoupací potrubí musí být samostatně uzavíratelná a vypustitelná
- připojovací potrubí topné vody musí mít spád k otopným tělesům
- potrubí vratné vody musí mít spád od otopných těles
- odvzdušnění soustavy probíhá přes expanzní nádobu
- odvzdušnění otopných těles není nutné
Jednotrubkový a dvoutrubkový rozvod vody
Vysvětlete podstatu jednotrubkového a dvoutrubkového rozvodu
Jednotrubkový rozvod
Otopná tělesa jsou zařazena sériově. Není oddělen rozvod topné a vratné vody. Topná voda prochází jednotlivými tělesy postupně, takže v prvním tělese je nejteplejší a v posledním nejchladnější.
Dvoutrubkový rozvod
Otopná tělesa jsou zařazena paralelně. Soustava má samostatný rozvod topné a vratné vody. Každé těleso má vlastní přívod i odvod vody.
Nevýhoda jednotrubkových soustav
Jak odstraníme hlavní nevýhodu soustav s jednotrubkovým rozvodem?
Použijeme horizontální soustavu s obtokem nebo soustavu se speciálními nízkoodporovými armaturami.
Otopné soustavy a montáž kotlů
62. Jednotrubková soustava s obtokem
Otopná tělesa jsou napojena paralelně na hlavní průběžnou trubku vedenou pod otopnými tělesy.
- před tělesem se průtok rozdělí
- část vody proudí do tělesa
- část pokračuje hlavní trubkou
- za tělesem se proud opět spojí
- snižuje se pokles teploty vody
Soustava vyžaduje nucený oběh.
64. Jednotrubková soustava s nízkoodporovými armaturami
Soustava je napojena směšovací armaturou, která je součástí připojovací soupravy otopného tělesa.
- jednobodová nebo čtyřcestná armatura
- nucený oběh
- odvzdušňovací ventil na každém tělese
- obtokové potrubí napojeno do armatury
Otevřené a uzavřené otopné soustavy
66. Otevřená otopná soustava
Je trvale propojena s atmosférou a teplota vody je nižší než 100 °C.
- otevřená expanzní nádoba
- umístění v nejvyšším místě soustavy
- pojistné potrubí je neuzavíratelné
- pojistné zařízení tvoří sloupec vody
67. Uzavřená otopná soustava
Není propojena s atmosférou a umožňuje vyšší teploty než 100 °C.
- tlaková expanzní nádoba s membránou
- umístění na vratném potrubí
- pojistný ventil s kontrolovatelným výtokem
70. Podmínky pro montáž kotlů
- zajištěný přístup do místnosti
- montáž po zednických pracích
- upravené stěny
- vyspádovaná podlaha s vpustí
- přívod vody, vzduchu a elektřiny
- dostatečné větrání
- zajištěný odvod spalin
71. Umístění kotlů
- snadné napojení na kouřovod
- napojení na vodu a elektřinu
- napojení na otopnou soustavu
- snadná obsluha a údržba
- možnost kontroly provozu
72. Montáž kotlů na tuhá paliva (rozložené)
Používá se u litinových článkových kotlů.
Jednotlivé články se spojují vsuvkami a těsní tmelem, následně se provádí tlaková zkouška.
73. Montáž kotlů na tuhá paliva (kompletní)
- napojení na komín
- napojení na otopnou soustavu
- přívod vody
- montáž regulace a prvků obsluhy
- montáž zabezpečení
- napouštěcí a vypouštěcí zařízení
74. Elektrokotle
Základem je odporové topné těleso ohřívající vodu.
- přímotopné
- akumulační
75. Přímotopné elektrokotle
- rychlý ohřev
- teplota cca 95–105 °C
- malý objem vody
- vysoká účinnost
- malé rozměry
- automatický provoz
- vyšší náklady
76. Součásti elektrokotle
- elektrokotel
- čerpadlo
- expanzní nádoba a pojistný ventil
- kotlový termostat
- blokační termostat
- regulační a ovládací zařízení
Montáž kotlů, zařízení a otopná tělesa
78. Elektrické akumulační kotle
Jaké jsou jejich základní znaky?
- vysoký elektrický příkon
- ohřev vody pouze v určitém časovém úseku
- velký vodní objem a větší zastavěná plocha
- nižší provozní náklady díky využití snížených elektrických sazeb
- možnost využití pro ohřev teplé užitkové vody
79. Montáž přímotopných elektrokotlů
Přímotopné elektrokotle se napojují na otopnou soustavu většinou pomocí šroubení.
- uzávěr je pouze před elektrokotlem
- před uzávěrem je osazen filtr
- důležitá je kontrola provozního a havarijního termostatu
- odvzdušnění je na rozvodném potrubí topné vody
80. Montáž akumulačních elektrokotlů
Kotle se sestavují z jednotlivých komponentů do požadované sestavy.
Používají se rozebíratelné spoje.
Soustava je tvořena:
- elektrokotlem
- filtrem
- uzavíracím ventilem
- odvzdušňovacím ventilem
- akumulačními nádržemi
- směšovačem
- čerpadlem
- termostatem ve vratném potrubí
- připojovacími hrdly pro topnou a vratnou vodu
Montáž dalšího zařízení kotlů
81. Co tvoří další zařízení kotlů?
- oběhová čerpadla
- směšovače
- centrální rozvaděče
82. Zásady montáže oběhových čerpadel
- čerpadla se připojují rozebíratelně pomocí šroubení
- před čerpadlem i za ním musí být uzavírací armatury
- na sací straně se instaluje filtr
- je nutné dodržet směr proudění vody podle šipky na tělese čerpadla
- je nutné dodržet předepsanou provozní polohu hřídele
- je nutné dodržet povolenou polohu svorkovnice
- po zapojení se kontroluje směr otáčení oběžného kola
83. Zásady montáže směšovačů
- poloha hřídele regulační klapky musí být vodorovná
- je nutné dodržet orientaci vstupů a výstupů
- u trojcestného směšovače je nutné dodržet orientaci přímého průtoku
- trojcestný směšovač může být umístěn svisle i vodorovně
- hrdla mohou být připojena svarem, přírubou nebo šroubením
- směšovač má být co nejblíže ke kotli, aby se nezvětšovala tlaková ztráta kotlového okruhu
Centrální rozvaděče
86. Základní části centrálního rozvaděče
Centrální rozvaděč se skládá ze dvou částí:
Rozdělovač
- umožňuje napojení více otopných okruhů z jednoho stoupacího potrubí topné vody
Sběrač
- soustřeďuje vratnou vodu z více topných okruhů do společného vratného potrubí
Montáž otopných těles, jejich umístění a instalace
88. U kterých otopných těles je nutné provádět montáž?
Montáž se provádí pouze u článkových otopných těles, převážně litinových, a u konvektorových hlavic a těles.
Ostatní otopná tělesa se dodávají ve zkompletovaném stavu a pouze se připojují na rozvod otopné soustavy.
89. Sestavení článkových otopných těles
- očistí se dosedací plochy nábojů článků
- články nebo soupravy se sešroubují vsuvkami s pravolevým závitem
- těsnění se provádí těsněním tvaru mezikruží
- po smontování se otvory v nábojích uzavřou zátkami
Zátky mohou být:
- zaslepovací
- připojovací
Připojovací zátky slouží k připojení otopného tělesa na soustavu nebo k montáži odvzdušňovacího ventilu, případně napouštěcího a vypouštěcího ventilu.
90. Sestavení konvektoru nebo konvektorové lavice
Konvektory i konvektorové lavice se dodávají v rozloženém stavu.
Do držáků nebo stojánkových konzol se umístí topný registr s lamelami.
Osadí se odvzdušňovací ventil a registr se pomocí připojovacích armatur napojí na rozvod soustavy.
Následně se provede opláštění registru a zakrytí deskou lavice nebo výdechovou mřížkou.
91. Zásady pro umístění otopných těles
- umísťují se tam, kde do místnosti proudí studený vzduch, tedy zpravidla pod okna
- svislá osa tělesa má být shodná se svislou osou okna
- musí být umožněno proudění vzduchu kolem teplosměnných ploch bez omezení
92. Požadavky na upevnění otopných těles
- zajištění stability tělesa
- přenos zatížení na stavební konstrukci
- zabránění vysunutí tělesa
- možnost výškového, stranového i hloubkového vyrovnání
- rychlé a jednoduché upevnění
- omezení přenosu hluku
- neomezování proudění vzduchu
- nenarušování vzhledu interiéru
93. Způsoby upevnění a druhy nosných prvků
Nosné prvky se upevňují:
- na zeď – pomocí dělených nebo kompaktních konzol
- na podlahu – pomocí stojánkových konzol
- do zdi – pomocí konzol na zazdění nebo navrtávacích konzol
94. Instalace otopných těles
Instalace spočívá:
- v montáži připojovacích šroubení nebo připojovacích armatur
- v montáži odvzdušňovacích ventilů a odpovídajících zátek
- v připojení na trubní rozvod otopné soustavy
Způsoby vedení potrubí a jeho upevnění
95. Způsoby provedení otopných soustav
Klasický způsob provedení
- nejčastěji dvoutrubková soustava s ležatým spodním rozvodem, dlouhý centrální rozvod s odbočkami a viditelná stoupací potrubí
Progresivní způsob provedení
- krátký ležatý rozvod, centrálně vedené stoupací potrubí a horizontální rozvod z patrových rozvaděčů
96. Druhy potrubních rozvodů otopných soustav
Ležaté potrubí
- slouží jako hlavní potrubí, které rozvádí vodu do stoupacích potrubí
Stoupací potrubí
- rozvádí vodu do jednotlivých podlaží
Připojovací potrubí
- rozvádí vodu k jednotlivým otopným tělesům buď přímo ze stoupacího potrubí, nebo přes patrový rozvaděč
97. Vedení připojovacího potrubí
- pod podlahou v ochranné trubce
- pod podlahou v tepelné izolaci
- nad podlahou po stěně
Upevnění, dilatace, izolace a zabezpečovací zařízení
98. Význam upevnění potrubí
- přenáší zatížení způsobené hmotností trubek a jejich náplní na stavební konstrukci
- vymezuje dilatační úseky
- vede potrubí v přímém směru při dilatačních pohybech
- chrání potrubí před mechanickým poškozením
99. Konstrukční varianty upevnění potrubí
- pevné uložení – pevný bod
- kluzné uložení – kluzný bod
- volné uložení
100. Pevné uložení
Pevné uložení neumožňuje pohyb potrubí v žádném směru.
Používá se pro stanovení délek dilatačních úseků u přímých potrubí a v ohybových kompenzátorech.
Umisťuje se vždy u trubních armatur a při změně materiálu potrubí s odlišným koeficientem délkové roztažnosti.
101. Kluzné uložení
Kluzné uložení umožňuje osový pohyb potrubí bez poškození jeho povrchu.
Omezuje vybočení plastového potrubí z osy při zvýšení pracovní teploty.
Typickým příkladem je volná objímka nebo kluzný vozík s pevnou objímkou.
102. Volné uložení
Potrubí je zavěšené, podepřené a vedené po částech nebo po celé délce.
Může v dovolených mezích stranově vybočit.
Používá se především u plastových materiálů pro vedení ležatých potrubí.
Dilatace potrubí
103. Čím je způsobena dilatace potrubí a na čem závisí její velikost?
Dilatace potrubí je způsobena zvýšením teploty vody z montážní na provozní teplotu.
Tím dochází ke změně průměru a délky potrubí.
Velikost dilatace závisí na:
- druhu materiálu potrubí
- teplotním rozdílu
- délce potrubí
- průměru potrubí
104. Kompenzace osového napětí
Osové napětí kompenzujeme umožněním pohybu potrubí ve směru jeho podélné osy.
Změna délky dilatačního úseku se vyrovnává pomocí kompenzátorů.
105. Druhy kompenzátorů
Osové kompenzátory ucpávkové
- používají se u dlouhých dilatačních úseků, kde musí být osa kompenzátoru totožná s osou potrubí
Kompenzátory s pružnými rameny
- mají tvar U nebo oblouku a používají se tam, kde je kolem potrubí dostatek prostoru
Kompenzátory tvaru Z
- používají se hlavně u připojovacího potrubí k otopným tělesům umístěným ve výklenku pod oknem
Izolace potrubí
106. Proč se provádí izolace potrubí?
- snižuje tepelné ztráty
- vymezuje prostor pro dilataci potrubí při zabetonování nebo zazdění
- chrání potrubí před mechanickým poškozením
- omezuje šíření hluku
- chrání potrubí při vedení ve stavební konstrukci
Doporučená tloušťka izolace je přibližně 20 mm.
107. Požadavky na vlastnosti materiálů tepelných izolací
- co nejmenší součinitel tepelné vodivosti
- co nejmenší hustota materiálu
- odolnost vůči pracovním teplotám
- odolnost proti UV záření
- odolnost proti chemickým vlivům
108. Forma dodávky tepelných izolací
- přímé trubice celistvé
- přímé trubice naříznuté po celé délce
- přímé trubice s rychlouzávěry
- přímé trubice se zesílenou ochrannou vrstvou
- přímé trubice samolepicí
- tvarovky vyráběné při montáži nebo při její přípravě
Montáž zabezpečovacího zařízení
109. Zásady pro montáž otevřené expanzní nádoby
- umístění nádoby do projektované polohy
- upevnění ke stavební konstrukci
- kontrola hladiny při montáži i při provozní teplotě
- napojení příslušného potrubí
- hladina vody má být přibližně v jedné třetině výšky nádoby
- minimální hladina musí být označena červenou ryskou
- nádoba v nevytápěném prostoru musí být tepelně izolována
110. Zásady pro montáž tlakové expanzní nádoby
- umístění nádoby podle projektu
- upevnění ke stavební konstrukci
- napojení expanzního potrubí a armatur
- před uvedením do provozu se upraví tlak v nádobě na požadovanou hodnotu
- na tlakoměru se vyznačí minimální a maximální pracovní přetlak
- nádoba musí být chráněna před intenzivním působením zdroje tepla
- výškově má být přibližně ve stejné úrovni jako pojistný ventil
111. Montáž pojistného ventilu
Montáž pojistného ventilu spočívá v jeho napojení na kotel nebo na neuzavíratelné potrubí propojené s kotlem a v napojení přepadového potrubí na výtokové hrdlo ventilu.
Osa pojistného ventilu musí být svislá.
Součástí zabezpečovacího zařízení kotle je také tlakoměr, teploměr a případně regulátor tahu.
Uvedení soustavy do provozu, regulace a velkoplošné sálavé soustavy
Uvedení otopné soustavy do provozu, regulace, provoz a údržba
112. Čím je vázána montáž otopné soustavy?
- na dokončení stavebních prací
- na jejich kvalitní provedení
- na dodržení tepelnětechnických vlastností konstrukcí a otvorů
- na správné provedení komína a umístění sopouchu
Jednotlivé prvky soustavy nesmí být při montáži ani provozu poškozovány dalšími stavebními pracemi.
113. Uvádění otopné soustavy do provozu
Nejdůležitější činnosti:
- kontrola nastavení průtoku regulačních armatur
- proplach a odkalení soustavy
- napuštění soustavy topnou vodou
- pomalé odvzdušňování
- úprava tlaku plynu v membránové nádobě
- kontrola hladiny v otevřené expanzní nádobě
- provedení zkoušky těsnosti
- nastavení regulačních armatur podle projektu
- provedení dilatační a topné zkoušky
- předání soustavy uživateli
114. Zkouška těsnosti
Účelem zkoušky těsnosti je zjistit netěsnosti smontované otopné soustavy při zkušebním tlaku.
Zkušební tlak je 1,5násobek maximálního dovoleného přetlaku.
Zkouška se provádí na napuštěné a dokonale odvzdušněné soustavě.
Tlak se udržuje po dobu vizuální kontroly všech spojů a armatur, nejméně však 30 minut.
U plastových potrubí se po přibližně 2 hodinách provádí dotlakování a průběžné odvzdušňování.
Zkušební doba je 24 hodin.
O zkoušce se pořizuje protokol.
115. Dilatační zkouška
Účelem dilatační zkoušky je zjistit netěsnosti nebo jiné závady při ohřátí soustavy na pracovní teplotu.
Zkouška se provádí dvakrát a mezi jednotlivými zkouškami musí voda v soustavě vychladnout na montážní teplotu.
V průběhu zkoušky je nutné odvzdušňování.
116. Topná zkouška
Účelem topné zkoušky je ověřit funkci celé otopné soustavy, tedy:
- funkci armatur
- rovnoměrný náběh otopných těles
- dosažení předepsaných hodnot tlaku a teploty
- funkci zabezpečovacího zařízení
V průběhu zkoušky se provádějí případné korekce nastavení regulačních armatur.
Zkouška trvá 24 hodin.
Její součástí je i předání informací o obsluze a provozu uživateli.
Bezpečnostní předpisy pro provoz kotle a kotelen
117. Jak musí být zajištěny teplovodní kotle?
Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby nedošlo k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.
Dvířka topeniště a nahlížecích otvorů musí být zajištěna proti samovolnému otevření působením přetlaku v topeništi.
118. Čím musí být opatřeny teplovodní kotle?
- expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením
- plnicí a vypouštěcí armaturou
- teploměrem a tlakoměrem
- zařízením pro kontrolu hladiny s označením minima a maxima
- odvzdušňovacím zařízením
119. Vybavení kotelny
- musí mít dostatečný přívod vzduchu pro spalování i větrání
- dveře do kotelny musí být z nehořlavého materiálu
- dveře se musí otevírat směrem ven z kotelny
- dveře musí být opatřeny bezpečnostním označením
- kotelny s plochou nad 150 m² musí mít dvě únikové cesty, z nichž jedna musí vést do volného prostoru
Regulace teplovodních otopných soustav
120. Co je úkolem regulace otopné soustavy?
Úkolem regulace je zajistit hospodárný provoz otopné soustavy a tepelnou pohodu ve vytápěných prostorách.
121. Objektivní faktory tepelné pohody
- teplota vzduchu v místnosti
- povrchová teplota stavebních konstrukcí
- rozdíl mezi těmito teplotami
- rychlost proudění vzduchu
- relativní vlhkost vzduchu
122. Co je regulace a jaký je její účel?
Regulace je soubor zařízení, která přizpůsobují provoz a tepelný výkon otopné soustavy okamžitým podmínkám.
Jejím účelem je udržovat požadované hodnoty sledovaných veličin, například teplotu topné vody a teplotu vzduchu v místnosti.
123. Základní části regulačního obvodu
- regulovaná soustava
- regulátor
- měřicí člen nebo snímač
- akční člen
- regulační obvod
- žádaná regulovaná veličina
- poruchová veličina
- akční veličina
- zpětná vazba
124. Kde můžeme provádět regulaci tepelného výkonu?
Regulaci tepelného výkonu můžeme provádět:
- u zdroje tepla – centrální regulace
- v jednotlivých částech soustavy – zónová regulace
- u spotřebičů tepla – místní regulace
125. Způsoby regulace
- hydraulická regulace
- tepelná regulace
- regulace pomocí směšovacích armatur
- elektronická regulace
- ekvitermní regulace
126. Hydraulická regulace
Hydraulická regulace se provádí pomocí armatur pro regulaci průtoku a armatur pro regulaci tlakového rozdílu.
Regulace průtoku umožňuje
- nastavení požadované hodnoty průtoku
- mechanické zajištění nastavené hodnoty
- úplné uzavření průtoku
- automatický návrat na původně nastavenou hodnotu po znovuotevření
Regulace tlakového rozdílu řeší změny způsobené činností termostatických ventilů, které mohou způsobovat:
- nárůst tlakového zisku čerpadla
- pokles tlakových ztrát v potrubí
- zvýšení tlakových ztrát na armaturách
- přetápění nebo nedotápění některých prostor
127. Možnosti regulace tlakového rozdílu
Regulace přepouštěním
- provádí se pomocí přepouštěcích ventilů
Regulace škrcením
- provádí se pomocí regulátorů tlakového rozdílu
128. Tepelná regulace
Pomocí termostatických ventilů
- tyto ventily se skládají z termostatické hlavice a regulačního ventilu a slouží k regulaci tepelného výkonu otopných těles podle požadované teploty v místnosti
Pomocí přímočarých regulátorů
- pracují na podobném principu jako termostatické ventily, montují se do potrubí topné vody ke spotřebiči tepla a jsou ovládány termostatickou hlavicí s ponorným nebo příložným čidlem
129. Části termostatické hlavice
- teplotní čidlo
- převáděcí část
- ovládací prvek se stupnicí
- připojovací část
130. Teplotní čidla a jejich funkce
Teplotní čidla mohou být:
- s pevnou látkou
- s kapalnou látkou
- s paroplynnou látkou
Jejich funkcí je ovládat převáděcí část změnou objemu náplně v závislosti na teplotě okolního vzduchu.
131. Funkce převáděcí části
Převáděcí část převádí změnu objemu náplně čidla na osový pohyb dříku. Ten ovládá kuželku ventilu, která reguluje průtok vody do otopného tělesa.
132. Konstrukční provedení termostatických hlavic
- hlavice s vestavěným čidlem
- hlavice s odděleným čidlem
- hlavice s dálkovým ovládáním
- hlavice určené do otevřených prostor
- hlavice s vestavěným mikroprocesorovým řízením
133. Směšovací regulace
Směšovací regulace se skládá z těchto částí:
- regulátor
- teplotní čidlo pro snímání vnitřní teploty
- teplotní čidlo pro snímání teploty topné vody na výstupu
- kotel
- směšovač
- servopohon směšovače
- čerpadlo
Je založena na principu směšování topné a vratné vody.
134. Výhody elektronické regulace pokojovým termostatem
- vyhodnocuje skutečnou teplotu v místnosti
- udržuje nastavenou teplotu velmi přesně
- není výrazně ovlivňována krátkodobými změnami venkovní teploty
- umožňuje snadnou obsluhu přímo z vytápěné místnosti
- může být programovatelná v denním nebo týdenním režimu
- umožňuje snížený provoz v době nepřítomnosti osob
135. Ekvitermní regulace
Ekvitermní regulace snímá venkovní teplotu a teplotu topné vody na výstupu z kotle.
Celá otopná soustava je automaticky regulována podle venkovní teploty.
Teplota topné vody je upravována klapkou směšovače pomocí servomotoru řízeného ekvitermním regulátorem.
136. Hlavní části ekvitermní regulace
- regulátor
- čidlo venkovní teploty
- čidlo teploty topné vody
- směšovač
- servopohon
- čerpadlo
Velkoplošné sálavé otopné soustavy
140. Jak rozdělujeme velkoplošné sálavé soustavy?
Velkoplošné sálavé soustavy rozdělujeme na:
- stropní
- podlahové
- stěnové
141. Stropní sálavé soustavy
Stropní sálavé soustavy jsou řešeny pomocí zavěšených teplosměnných ploch – sálavých panelů.
Ty mohou být vytápěny:
- teplovodně
- plynem
- elektricky
142. Stěnové a podlahové vytápění
Stěnové a podlahové vytápění je řešeno pomocí topných registrů uložených pod podlahou nebo ve stěnách.
Registry tvoří:
- topné hady s topnou vodou
- elektrické topné kabely
143. Konstrukční varianty a uspořádání topných registrů u podlahového vytápění
Vyplývají z těchto podmínek:
- vnější zatížení podlahy
- materiál použitý na krytinu podlahy
- nosnost stávající konstrukce
- stavební podmínky
144. Požadavky na konstrukci podlahy při podlahovém vytápění
Topná plocha musí být oddělena od vodorovných i svislých stavebních konstrukcí, aby byla umožněna dilatace celé konstrukce podlahy i topného registru.
145. Nejdůležitější montážní podmínky
Stavební podmínky
- zateplení stavby a omítnuté stěny
- zřízená přípojka vody a elektrického proudu
- připravené prostupy stavebními konstrukcemi
- připravený prostor pro montáž rozvaděče
- čistý a rovný podklad podlahy
- izolace proti vlhkosti u nepodsklepených podlah nad terénem
Topenářské podmínky
- dodržení minimální montážní teploty
- připravený instalační výkres soustavy
- připravené nářadí a montážní pomůcky
- vyznačené dilatační spáry
146. Postup montáže topných registrů
- osazení rozvaděče
- položení dilatačního pásu
- uložení tepelné a hlukové izolace
- uložení izolační krycí fólie
- rozdělení topných ploch
- položení nosných rohoží
- upevnění objímek pro založení trubek
- položení topných trubek
- napuštění topných hadů vodou
- tlaková zkouška a odvzdušnění rozvodu
- zabetonování rozvodu při napuštěném potrubí
- zahájení provozu po úplném vyzrání betonu