17. Plynové spotřebiče

 

17. Plynové spotřebiče

Základní rozdělení plynových spotřebičů

23. Jaké je základní rozdělení plynových spotřebičů?

Plynové spotřebiče můžeme rozdělit do tří základních skupin:

  • domácí
  • komunální
  • průmyslové

24. Jak se dělí plynové spotřebiče pro domácnost?

Z bezpečnostního, hygienického i praktického hlediska se domácí plynové spotřebiče dělí na:

  • spotřebiče typu A
  • spotřebiče typu B
  • spotřebiče typu C

25. Jaké jsou hlavní výhody plynových spotřebičů?

Hlavní výhody plynových spotřebičů oproti spotřebičům na tuhá paliva jsou zejména:

  • čistý provoz
  • vyšší výkon
  • snadná a pružná regulace výkonu
  • bezpečnost provozu
  • nezávislost na skladování paliva

Spotřebiče typu A, B a C

26. Které spotřebiče řadíme do spotřebičů typu A?

Spotřebiče typu A jsou takové spotřebiče, které:

  • odebírají spalovací vzduch z místnosti, ve které jsou umístěny
  • spaliny zůstávají rovněž v této místnosti

Patří sem například:

  • sporáky
  • vařiče
  • kahany

27. Které spotřebiče řadíme do spotřebičů typu B?

Do skupiny B patří spotřebiče, které:

  • odebírají spalovací vzduch z místnosti, ve které jsou instalovány
  • spaliny odvádějí komínem do venkovního prostředí

Patří sem například:

  • ohřívače TUV
  • lokální plynová topidla
  • plynové kotle ústředního vytápění

28. Které spotřebiče řadíme do spotřebičů typu C?

Spotřebiče typu C jsou takové spotřebiče, které:

  • nasávají spalovací vzduch z venkovního prostředí
  • spaliny odvádějí rovněž do venkovního prostředí

Patří sem například některé typy:

  • plynových kotlů
  • lokálních topidel

Rozdělení podle účelu použití

54. Jak se rozdělují domácí plynové spotřebiče podle účelu?

Domácí plynové spotřebiče rozdělujeme na:

  • spotřebiče pro přípravu pokrmů
  • spotřebiče pro vytápění
  • spotřebiče pro ohřev teplé užitkové vody
  • spotřebiče pro ostatní účely

55. Jaké jsou hlavní výhody plynových spotřebičů pro přípravu pokrmů?

Ve srovnání například s elektrickými spotřebiči mají tyto výhody:

  • vysokou pohotovost spotřebiče
  • snadnou a okamžitou regulaci výkonu hořáku
  • nezávislost na tvaru dna nádoby
  • snadnou kontrolu provozu hořáku

Plynové spotřebiče pro ohřev TUV

56. Jak rozdělujeme plynové spotřebiče pro ohřev TUV?

Plynové spotřebiče určené pro ohřev teplé užitkové vody se dělí do tří skupin:

  • průtokové ohřívače TUV
  • zásobníkové ohřívače TUV
  • kombinované vytápěcí jednotky s možností přípravy TUV

57. Jaká je konstrukce průtokových plynových ohřívačů vody?

Průtokové ohřívače jsou konstruovány tak, že po otevření výtokové armatury teplé vody se automaticky zapálí hlavní hořák ohřívače a voda protékající spalinovým výměníkem se začne ihned ohřívat.


58. Kdy je vhodné použít plynový průtokový ohřívač vody?

Plynové průtokové ohřívače jsou vhodné především:

  • pro lokální přípravu TUV
  • pro centrální přípravu TUV v menších objektech

59. Jaká je hlavní výhoda plynového průtokového ohřívače vody?

Hlavní výhodou je, že lze okamžitě odebírat ohřátou vodu a její množství není omezeno objemem zásobníku.


60. Jaká je konstrukce zásobníkových ohřívačů vody?

Zásobníkový ohřívač je v podstatě nádoba s určitým objemem vody, která se ohřívá delší dobu menším množstvím tepla, ve většině případů pomocí atmosférického hořáku s běžným zabezpečením.


Plynové spotřebiče pro vytápění

61. Co řadíme mezi plynové spotřebiče určené pro vytápění?

V současné době jsou nejrozšířenějšími spotřebiči pro vytápění různé typy plynových kotlů, například:

  • kotle provedení B i C
  • stacionární kotle
  • závěsné kotle
  • klasické kotle
  • nízkoteplotní a kondenzační kotle
  • kotle s atmosférickým nebo tlakovým hořákem
  • kotle pro etážové i centrální vytápění

62. Co jsou to plynové kotle?

Plynové kotle jsou spotřebiče, ve kterých se připravuje teplonosná látka pro ústřední vytápění.


63. Jak určíme účinnost plynového kotle?

Účinnost plynového kotle určíme jako podíl:

získaného tepla z kotle / dodaného tepla v palivu

Po vynásobení stem dostaneme účinnost v procentech.


64. Jaká je přibližná účinnost plynových kotlů?

Účinnost plynových kotlů se pohybuje přibližně kolem 90 %.


65. Čemu říkáme lokální plynová topidla?

Lokální plynová topidla jsou taková topidla, u kterých se teplo vzniklé spalováním plynu předává přímo v místnosti, kde jsou umístěna.


66. Jaké zásady platí pro umísťování plynových lokálních topidel typu B?

Tato topidla:

  • se napojují na komín
  • odebírají spalovací vzduch z místnosti, ve které jsou umístěna

Proto je z hlediska cirkulace vzduchu vhodné umísťovat je na protilehlou stěnu vůči oknům.


67. Jaké zásady platí pro umísťování plynových lokálních topidel typu C?

Lokální plynová topidla typu C se nejčastěji umísťují pod okna a pomocí speciálního dvojitého podokenního průduchu:

  • nasávají spalovací vzduch
  • odvádějí spaliny

68. Co patří mezi průmyslové plynové spotřebiče?

Mezi průmyslové plynové spotřebiče patří například:

  • kovárenské pece
  • pece pro tepelné zpracování kovů
  • vytápěcí kotle v teplárnách a výtopnách
  • kogenerační jednotky

Provozní a bezpečnostní vybavení

70. Co patří k provoznímu vybavení plynových spotřebičů?

K provoznímu vybavení patří zejména:

  • zapalovací zařízení pro zapalování hořáků
  • regulační zařízení pro regulaci tlaku nebo průtoku plynu
  • zařízení pro regulaci dalších parametrů, například teploty vody nebo teploty v místnosti

71. Co patří k bezpečnostnímu vybavení plynových spotřebičů?

K bezpečnostnímu vybavení patří především:

  • zařízení pro přerušení průtoku plynu v případě poruchy
  • zařízení pro kontrolu plamene

72. Co je to uzávěr před spotřebičem?

Uzávěr před spotřebičem je uzávěr, který musí být podle platných předpisů instalován před každým plynovým spotřebičem.


73. Jaké jsou požadavky na uzávěr před spotřebičem?

Uzávěr před spotřebičem musí:

  • být přístupný a ovladatelný
  • být instalován tak, aby vzdálenost dráhy plynu od uzávěru ke spotřebiči nepřesáhla 1,5 m
  • být umístěn ve stejné místnosti jako spotřebič

74. Kdy instalujeme před spotřebič regulátor tlaku?

Regulátor tlaku se obvykle instaluje tehdy, když nelze vyloučit kolísání tlaku, které by mohlo narušit správnou funkci hořáku.


75. Jaké rozmezí přetlaků musí být dodrženo, aby byla zajištěna bezpečná a hospodárná funkce lokálního plynového spotřebiče?

Přetlak se musí pohybovat v rozmezí:

1,5 kPa až 2,3 kPa


76. Jaké způsoby lze použít při zapalování plamene plynových hořáků?

Zapalovací zařízení rozdělujeme na:

  • ruční
  • žhavicí
  • jiskrová
  • se stálým zapalovacím plamenem

Pojistky plamene

77. Jaký je účel pojistky plamene u plynových spotřebičů?

Účelem pojistky plamene je uzavřít přívod plynu do vadného spalovacího hořáku, pokud dojde k poruše nebo zhasnutí plamene.


78. Kdy musí být plynový spotřebič vybaven pojistkou plamene?

Plynové spotřebiče pracující bez dozoru, tedy bez přímé pozorovatelnosti plamene, musí být vybaveny pojistkou proti úniku nezapáleného plynu.


79. Jaké jsou nejznámější druhy pojistek plamene?

Rozlišujeme tyto druhy pojistek plamene:

  • bimetalické
  • termoelektrické
  • ionizační
  • pojistky pracující na principu UV záření

80. Na jakém principu je založena bimetalická pojistka plamene?

Bimetalická pojistka je založena na rozdílné tepelné roztažnosti dvou různých kovů.


81. Jak pracuje bimetalická pojistka plamene?

Bimetalový proužek je ohnut do tvaru podkovy. Vnitřní kov má menší tepelnou roztažnost než kov vnější.

Při zahřívání zapalovacím plamínkem:

  • se bimetal deformuje
  • jeho konce se přiblíží
  • pohyblivé táhlo otevře přívod plynu do hlavního hořáku

Při zhasnutí plamene:

  • se bimetal ochladí
  • konce se oddálí
  • přívod plynu se uzavře

82. Kdy používáme bimetalické pojistky plamene?

Bimetalické pojistky se vyskytují především u starších plynových spotřebičů. V současné době se z důvodu větší poruchovosti a delší reakční doby již běžně nepoužívají.


83. Na jakém principu pracují termoelektrické pojistky plamene?

Plamen zapalovacího hořáku zahřívá spoj dvou kovů. Na jejich rozhraní vzniká elektromotorická síla a elektrický proud, který ovládá elektromagnet.

Pokud je spoj zahříván:

  • elektromagnet drží kotvu
  • plyn může proudit k hlavnímu hořáku

Při zhasnutí plamene:

  • termočlánek se ochladí
  • kotva odpadne
  • pružina uzavře průtok plynu

84. Kdy používáme termoelektrické pojistky plamene?

Používají se prakticky u všech běžných domácích spotřebičů vybavených zapalovacím hořáčkem.


85. Na jakém principu pracují ionizační pojistky plamene?

Ionizační pojistky pracují na principu průchodu elektrického proudu plamenem.

  • jedna elektroda je umístěna v blízkosti plamene
  • druhá je na tělese hořáku

Když plamen hoří:

  • elektrický obvod je uzavřen
  • plynový ventil je otevřen

Když plamen zhasne:

  • obvod se rozpojí
  • plynový ventil se uzavře

86. Kdy používáme ionizační pojistky plamene?

Ionizační pojistky jsou vhodné pro malé i střední výkony spotřebičů. Mají kratší reakční dobu než pojistky termoelektrické.


87. Na jakém principu pracují pojistky plamene využívající UV záření?

Tyto pojistky pomocí vhodně umístěné sondy snímají UV záření plamene.

Pokud plamen hoří:

  • prochází obvodem elektrický proud
  • plynový ventil je otevřen

Pokud plamen zhasne:

  • proud přestane procházet
  • přívod plynu se automaticky uzavře
  • často se současně spustí světelný nebo zvukový signál

88. Kdy používáme pojistky plamene na principu UV záření?

Používají se především u výkonných průmyslových spotřebičů. Jejich výhodou je velmi krátká reakční doba.


Zásady instalace plynových spotřebičů

89. Jaké jsou obecné zásady platné pro instalaci plynových spotřebičů?

Instalace spotřebiče k domovnímu plynovodu musí být provedena podle pokynů výrobce.

Platí tyto zásady:

  • před každým spotřebičem musí být lehce přístupný a ovladatelný uzávěr
  • připojení má být co nejkratší
  • připojení nesmí být vystaveno mechanickému nebo tepelnému namáhání
  • připojení musí odolávat druhu a tlaku plynu

90. Je povoleno připojovat plynové spotřebiče pomocí tzv. hadicových kohoutů?

Připojování spotřebičů pomocí hadicových kohoutů je zakázáno.


91. Jaký minimální objem musí mít místnost, aby v ní mohl být umístěn plynový sporák?

U plynového sporáku se uvažuje s potřebným objemem místnosti:

5 m³ na jeden vařidlový hořák


92. Kam nesmíme umísťovat plynové spotřebiče?

Plynové spotřebiče se nesmějí umísťovat:

  • do prostor, kde hrozí nebezpečí výbuchu nebo požáru
  • na únikové cesty
  • do veřejně přístupných prostor, například do průchodů, průjezdů nebo na schodiště

93. Kam nesmíme umísťovat plynové spotřebiče typu A?

Spotřebiče typu A se nesmějí umísťovat:

  • do koupelen
  • na WC
  • do skladů potravin
  • do místností určených ke spaní
  • do místností, které nemají předepsaný objem vzduchu pro daný spotřebič

94. Kam nesmíme umísťovat plynové spotřebiče typu B?

Spotřebiče typu B se nesmějí umísťovat do místností, ve kterých není zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu, aby nebyla narušena tlaková rovnováha systému:

venkovní atmosféra – místnost – spotřebič – přerušovač tahu – komín